Vzpomínkové setkání s pozůstlými příbuznými našich klientů.
V uplynulém dušičkovém týdnu jsme v našem domově uspořádali první setkání pro pozůstalé rodiny klientů. K setkání jsme vybrali sobotní odpoledne 5. listopadu. Všichni v tomto čase vzpomínáme na naše zemřelé. Říká se, že sdílená bolest je poloviční bolest a sdílená radost je dvojnásobná radost. A tak se i stalo.
Na začátku byla připravena krátká pobožnost v kapli. Zde jsme si připomněli všechna jména těch, kteří nás opustili. Každé jméno bylo zapsáno na jedné plovoucí svíci.
Po obřadu jsme je odnesli k zahradnímu jezírku, kde jsme je zapálili. Bylo jich celkem 34. Vznikl tak krásný živý obraz na hladině.
Radostí byly i děti, které přišly s rodinou, pomáhaly vypouštět svíce, a ještě dlouho sledovaly plout hořící svíčku jejich dědečka. Milým překvapením bylo i dětské flétnové vystoupení.
Z podzimní zahrady jsme se přesunuli do prostor kavárny, kde nás kromě občerstvení čekaly i vzpomínkové listy a fotografie. Zde byl prostor na sdílení vzpomínek rodin, pro které jsme se stali na nějaký čas domovem.
Paní Laidorfová, klientka domova, byla velmi dojatá a děkuje všem, kteří setkání pozůstalých připravovali. Takové setkání nikdy nezažila a byla to pro ni důstojná vzpomínka na zesnulého manžela.
I pro nás zaměstnance bylo toto setkání důležité a přínosné. Uvědomili jsme si, jak hluboký význam má vzpomínání a rozloučení. V jistém smyslu jsme i my pozůstalí a potřebujeme též zakončit společnou kapitolu života, byť trvala jen krátce.
Vzpomínkové setkání se konalo s finanční podporou Nadačního fondu Abakus, díky kterému jsme úspěšně zavedli do naší praxe poskytování paliativní péče našim klientům, abychom spolu mohli zůstat až do konce.
Děkujeme všem rodinám, které přišly a společně s námi se zúčastnily slavnostního rozloučení. Věříme, že tato setkání mají veliký smysl a proto v nich budeme, s úctou a vděčností k životu, pokračovat i v příštích letech.