V laskavosti... nelaskavé nemoci

Nad stolem neklidně tančí
ruka věkem rozbitá,
neviděná smítka sbírá
a čas se jí už netýká.

Milosrdné je zapomnění
na rozhraní života,
když prosté věci smysl mění,
nezbývá žádná jistota. 

Nechápe už, k čemu lžička
a co je to kapesník,
oblečení - k čemu slouží
veliký je otazník.

Uzavřena v cizím světě,
kam nebloudící nemohou,
zahlédla, co jiným skryté
pod temně prázdnou oblohou.

Přešlapuje nad propastí,
odměřuje příští krok,
nebesa se vzlykem prosí,
ať pokrátí její rok.

Zabloudila duchem v dáli,
před očima zchátrala,
ochránit před utrpením
smí temnota laskavá.
 

Když jsem psala tuto báseň pro klientku s Alzheimerovou nemocí, měla jsem před očima tragické důsledky této nemoci a její čistou destruktivní sílu, když bere člověku paměť, inteligenci, jeho osobnost, schopnosti a dovednosti, integritu a vědomí toho, kým člověk je a kým byl. Totéž bere tato nemoc jeho blízkým a milovaným. Myslela jsem si, že hrůzu a zoufalství této nemoci smí zhojit jen její vlastní temnota a že smrt je milostí a vykoupením. MÝLILA JSEM SE. Smyslová aktivizace je cestou laskavého doprovázení, světlem a nadějí v temnotě nemoci, konceptem vztahové péče, pochopení a porozumění. Díky aplikaci konceptu Smyslové aktivizace vím, že ochránit před utrpením smí jiná ruka laskavá.

Mgr. Lenka Olivová